Ten, kdo stojí v koutě

Název: Ten, kdo stojí v koutě
Autor: Stephen Chbosky

Anotace z Goodreads: Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Podle své knihy natočil Stephen Chbosky stejnojmenný film, v němž ztvárnili hlavní role Logan Lerman a Emma Watson.

Stejně jako už tradičně pravděpodobně začnu prostě tím, že zase popíšu, jak se ke mně daná knížka dostala. Jednak mám pocit, že to musí všechny hrozně zajímat, a jednak mám pocit, že v poslední době si knížky vybírají mě a ne já je. Což je docela divný…

Už tradičně jsem se zastavila u regálu s novými knihami a chvilku tam všechno jen tak okukovala. Už jsem se chystala odejít, když mi do očí padla malá, zelená knížečka. Ta zelená byla doopravdy moc hezká, tak jsem si dovolila knížečku vyjmout z regálu a pochovat v ruce. Trvalo mi pár minut, než mi došlo, že ta kouzelná knížečka je Perks of being Wallflower, o které mi jedna nejmenovaná dušička už jistou dobu básní na ICQ. Vlastně – teď už na Skypu. A tak se mi ocitla na kartě, v tašce a nakonec i doma v knihovničce.

Ze všeho nejdřív řeknu, že jsem doopravdy nevěděla, co od toho čekat. Ale to taky říkám skoro pokaždé, takže to není žádná novinka. Začínám se opakovat, to začíná být divný. A měla bych přestat mluvit o věcech, co s knížkou vůbec nesouvisí. Ale abych nebyla úplně za neznalce ničeho, musím říct, že několik měsíců zpátky jsem narazila na film a pomyslela jsem si něco ve smyslu jako – „Ty jo! Hermiona a Percy a nějakej kluk v jednom filmu! To musím vidět.“ A pak jsem na ten film (nečekaně) zapomněla.

Otevírala jsem tedy knížku jen s pocitem, že musí jít o fakt dobrou knížku, když mi ji jedna nejmenovaná vychválila až do nebes. A měla sakra pravdu.

Dopisová forma knihy je… strašně zvláštní. Marně hledám v paměti, jestli jsem někdy něco takového četla, ale všude nacházím jen deníky a deníčky. A pokud musím být úplně přesná, tak musím říct, že něco podobného by mě ani nenapadlo napsat.

(Když tak nad tím přemýšlím – Evžen Oněgin je v dopisech, co? :D)

Několikrát mě ale zarazila během čtení jedna věc – kdo ty dopisy dostává. A co s těma dopisy dělá?! Mě, kdyby někdo něco takového napsal, tak jsem z mnoha jeho příběhů pološílená a snažím se chudáka Charlieho najít, ať to stojí, co to stojí. Ale co, na to člověk během knihy zapomene. Nebo aspoň skoro.

Charlie je úžasná postava. Je to osůbka, kterou budete milovat po prvních stránkách a budete ho litovat a přitom zvedat obočí nad tím, jak se chová a co dělá. Ale hlavně ho budete litovat. Budete se mu smát, ale hlavně – budete ho litovat. Nebo aspoň já jsem to tak dělala.

Charlie je úžasný svojí … ani nevím, jestli to nazvat naivitou. Myslí, jako malé dítě a je neposkvrněný jako malé dítě. Na všechno kouká z tak dětského pohledu, až se občas zarazíte, jestli mu je opravdu patnáct. Sečteno a potvrzeno, je to hrdina, kterého budeme skutečně milovat.

A to ostatní platí samozřejmě i o všech ostatních postavách – Sam a Patrickovi. Fakt bych chtěla mít sourozence (i když nevlastního), který by byl mojí spřízněnou duší. Kdo to tak má, tomu opravdu závidím.

Děj nastiňovat nebudu – pravděpodobně bych to totiž nezvládla bez nějakých těch spoilerů. Jediné, co ale můžu říct a prozradit je, že se jedná o sakra silný a emotivní příběh. Možná, pokud jste outsider stejně jako já, a pokud se občas cítíte pořádně na dně, se vám bude líbit knížka ještě o chloupek víc a třeba se pak občas budete cítit stejně jako Charlie. A nakonec snad poznáte, že nikdo na tom není tak hrozně.

Nakonec se ještě zmíním o filmu, který také přinesl knihu do Čech. Shlédla jsem ho, i když jsem dlouho váhala a bála jsem se toho. Moje obavy byly zcela oprávněná – žádná z postav (snad kromě Sam) nesplňovala moje představy o tom, jak měli vypadat. Spousta vystřihnutých scén je snad klasika, o které se nemusí zmiňovat pokaždé, když někdo srovnává knihu a film (a stejně to všichni, tedy i já, stále a znovu dělají). Nebyl to špatný film, kdybych nečetla knihu, byla bych pravděpodobně nadšená a unešená a vzdychala bych nad Loganem. (Ale to můžu i teď. Akorát bude těžký ho vidět na podzim jako Percyho :D)

Moje poslední slova by měla být věnována hodnocení. Asi je to zvyk, nebo mám štěstí na dobré knihy, ale pěti hvězdičkami. Možná za to může ten silný příběh, nebo Charlie a nebo nevím. Kdyby mě někdo nevykopl ven, tak jsem tu knížku dočetla snad během pár hodin. Fantasijní a supermegafoxyawesome knížka.

prostě nemůžu jinak, než hodnotit (opět)

P.S. – nejsem si tak úplně jistá, jestli jsem pochopila konec s Charlieho tetičkou. Někdo, kdo četl a má na to nějaký názor?

P.S. 2 – básnička uprostřed. Kvůli tomu to má určitě pět hvězdiček. Ode mě. 

* Anotace a obálka z http://www.goodreads.com/

* Obrázek z http://weheartit.com/