2. července 2013

Láska je jen slovo

Název: Láska je jen slovo
Originální název: Liebe ist nur ein Wort

Autor: Johannes Mario Simmel

Anotace: Láska je jen slovo je prvním do češtiny přeloženým Simmelovým dílem, s nímž se naši čtenáři mohou znovu seznámit a posoudit jeho mimořádné hodnoty. Pro svůj příběh si Johannes Mario Simmel zvolil prostředí soukromého školního internátu, kam většinou přicházejí děti z „lepších" rodin z celého světa, na které neměl nikdo čas a které vždycky cítily svou osamělost. Špatná výchova některé pokřivila a zkazila.Páteří celého příběhu je něžná a hluboká láska mladého Olivera ke krásné Vereně, manželce úspěšného bankéře. Láska, která musí zůstat utajena a stane se tak předmětem vydírání. Stále víc se zatahuje smyčka kolem nešťastné dvojice, pro kterou není v daných podmínkách východisko.
Román se čte jedním dechem jako strhující drama. Autor dokáže udržet čtenáře v napětí od první do poslední stránky, takže se nedivme ohromným nákladům jeho díla a popularitě, kterou získal v Německu i v mnoha dalších zemích.


________________________________________________________________

Tuhle knížku jsem měla v seznamu to-read neskutečně dlouho. No, neskutečně… Zhruba před půl rokem mi ji kamarádka doporučila, že ji četli ve škole a že ji rozebírali. Kupodivu jsem ji pomáhala s tvořením vět do práce a kontrolou gramatiky a i přesto jsem si z knihy nic nepamatovala. A byla jsem se za to ráda.

Láska je jen slovo je zvláštní kniha, která je sice tlustá, ale za to se strašně dobře čte. Budete chtít vědět víc a budete proklínat spoustu kroků hlavního hrdiny. Budete na něho křičet, že je tupý tupec a přesto ho budete milovat.

A to přesto všechno že víte, že na konci knihy umře. Ne, pozor, teď nespoileruju ani stránku a půl. Během otevření knihy se totiž hned první dočtete o Oliverovi smrti. Až později se nakonec dozvídáme, že celá kniha je jeho rukopis. Rukopis, který má pomoct rozřešit co se stalo, že Oliver skončil oběšený na staré a nepoužívané věži.

Upřímně se přiznám, že jsem se do prologu nemohla vůbec začíst. Je napsaný er-formou a je tam (na můj vkus) až moc věcí, které musím hned na začátku pochopit. Jen co se však prokoušete tímto úvodem překvapí vás sedm kapitol psaných ich-formou. Něco jako Oliverův deník, něco jako jeho román.

Oliver je hrozně sympatický kluk. Je příjemný, milý a inteligentní. Pochází ze zvláštní rodiny se zvláštními zvyky. A i když se občas chová jako naivka, musíte ho mít prostě rádi.

Škoda, že to samé nemůžu říct o ostatních postavách. Bohužel hlavní hrdinka mi prostě nesedla do noty. Ani nevím, co přesně mi na ni nesedělo, ale kdybych to měla říct jednoduše jedním slovem budete to asi všechno. Tohle pro ni bylo málo, tohle pro ni bylo moc. Tohle chtěla, tamto… prostě… Ne.

Sbírka dalších postav pak byla hrozně zajímavá. Nutno ještě podotknout, že spíše než milostný prvek (protože kniha je to romantická), mě zaujalo to, že se vše odehrává v poválečném Německu, v šedesátých letech. Celý příběh se přitom ještě odehrává na internátní škole (nebo spíš hodně částečně), která je ale jen pro bohaté. Žádné z dětí válku nezažilo na vlastní kůži a přesto se s ní musí všichni vypořádat. Tomuhle umřeli rodiče v koncentračním táboře, a tenhle je syn vlivného důstojníka SS. Zkrátka – sbírka postav je velmi rozmanitá a všechny mají něco do sebe. Všechny vás zaujmou. A každou si zapamatujete. Čehož si na knížce velmi vážím.

No, co bych tak řekla ještě dál. Zkrátka se mi knížka líbila. Bohužel mi ji trochu zkazil konec, který byl prostě divný. Takový neslaný, nemastný. Trošku ve stylu – „ááá, už mám moc stránek, musím to nějak ukončit.“ Což mi vůbec přišlo celých posledních cca sto stránek knížek. Autor náhle začal přeskakovat hodně časových úseků a všechno pak vyprávěl retrospektivně. Jakože nebyl čas.


Ale tak – krásná knížka za krásné čtyři hvězdičky. Co víc k tomu říct? Přečtěte si ji! (A já jdu hledat, co všechno pan Simmel ještě napsal)


* Obrázek z http://weheartit.com


10 komentářů:

Martina F řekl(a)...

Pan Simmel toho napsal hromadu a myslím, že kromě jedné nebo dvou jsem četla všechno. Nevím, ale tahle mě moc nezaujala, spíše mě zaujala Ve tmě jsou jen temný stín nebo A s klauny přišly slzy.

Ale plánuju (snad se k tomu někdy dostanu) re-reading všech jeho knih, i když to bude časově hodně náročné. Ale ty knížky za to stojí.

Bastera řekl(a)...

Od Simmela jsem nečetla nic a co tak poslouchám, tak bych to asi měla napravit! :)

Tiw řekl(a)...

Hmm :) to si možná přečtu.

Infinity řekl(a)...

Tuhle knihu si chci přečíst dlouho, mám ji doma v knihovničce a těším se až se do ní začtu. Napsala jsi další skvělou recenzi. :)

Neliss řekl(a)...

Ten nadpis ti ladí s chall zverejnenou hneď pod týmto článkom.:D
Inak, o knihe som nepočula, ale vyzerá celkom fajn, hoci neviem, či je to môj žáner.:D Ale pekná recenzia.^^

Tempé řekl(a)...

Díky za tipy na jeho další knížky, určitě si je přečtu, protože tohle mě moc bavilo. A zároveň i názvy dalších knížek zní dobře :)

Tempé řekl(a)...

Napravuj, napravuj :)

Tempé řekl(a)...

Přečti! Já sice na zamilované klasiky moc nejsem, ale tohle je fakticky úžasný :)

Tempé řekl(a)...

Vlastníš? Tak to závidím :) Já většinou všechnu beru z knihovny a pak mě mrzí, že to nemám doma v knihovničce :) Ale určitě se k ní dostaň :) A když se ti to podaří, tak se ozvi, jak se ti to líbilo :)

Tempé řekl(a)...

To je takovej malej podvod :D Jsem ten článek psala, když jsem byla zhruba v půlce knížky :D Ale... dočetla jsem to, to se počítá :D

Díky za pochvalu, stále se tak nějak hledám a mám pocit, že nikdy neřeknu všechno, co chci říct. Takže pokud se líbí a pokud se dobře se čte tak je to pro mě vždycky radost :)

Okomentovat

 
Copyright © 2013 Tempe's Library. All rights reserved.
Blogger Template by