Kosti jsou věčné, Kathy Reichs

Název: Kosti jsou věčné
Originální název: Bones are forever

Autor: Kathy Reichs

Štítky: sebevědomá hrdinka | detektivka s nečekaným rozuzlením | srdcovka

Anotace: Kathy Reichs, úspěšná spisovatelka a producentka seriálu Sběratelé kostí, přichází s dalším strhujícím románem s oblíbenou hrdinkou, soudní antropoložkou Tempe Brennanovovu. Nový příběh se točí kolem mrtvých novorozených dětí, vražd a korupce a je zasazen do zajímavého, ale i nebezpečného prostřední těžby diamantů.

Vzhledem k mojí přezdívce asi nebude pro nikoho moc velké překvapení, když řeknu, že jsem velký fanoušek (ale bývala jsem větší!) seriálu Bones (Sběratelé kostí) a knížek Kathy Reichs. A proto asi nikoho nepřekvapí ani to, že poctivě sleduji každou novou knížku, kterou Kathy vydá a jsem jedna mezi prvníma, co si tuto knížku odnesou z knihovny. (Ano, postupem času si hodlám všechno dokupovat, zatím mám doma jeden krásný omnibus.) Ano, řeč je o Kosti jsou věčné, další knížce se soudní antropoložkou Temperance Brennanovou. (A já tu holku žeru!)

Ještě než se začnu věnovat samotné knížce, chci krátký odstaveček věnovat další autorčině série pro mladé, kde hlavní roli hraje příbuzná Tempe – Tory. Knížka má mít nějaký ten nadpřirozený podtón, ale taky trochu vědecké hatmatilky. Nevím sama proč, ale v mých očích díky téhle knížce (nebo celé série) Kathy neuvěřitelně klesla. Protože si nemůžu pomoc, ale přijde mi, jakoby to dělala jen a jen pro peníze. Prostě smíchala to, co momentálně letí (a to, proti čemu její postavy stojí) s tím, co ji proslavilo. A dostala z toho obrovský balík peněz. Asi. Takže tak. (Ach jo.)

Ale zpátky ke Věčným kostem. Co je třeba ještě říct, je fakt, že Tempe z knížek není Kostička ze seriálu. Tahle je totiž mnohem víc reálnější. Je rozvedená, má dospělou dceru a kocoura. Středobodem jejího milostného života není speciální agent Seeley Both (který se koneckonců v knížce nevyskytuje vůbec), ale detektiv Ryan z kanadské policie. A aby toho nebylo málo, Tempe má rovnou dva domovy – jeden v USA a druhý v Kanadě (a nevím proč, ale příběhy z Kanady mě vždycky baví o ždibeček víc).

Co je na knížce strašně fajn a co mám strašně ráda je i ta nenásilná cesta, kterou autorka zvládne představit neuvěřitelné množství informací a faktů. Čtete, čtete a je to strašně dramatický a napínavý a najednou se zarazíte, a zjistíte, že jste se už stránku nepohnuli z místa, ale víte, která kost kdy a jak srůstá a dorůstá. A nejen to – v tomhle díle jsou důležité diamanty a tak se například mimo jiné dozvíte, jak moc je na ně Kanada bohatá (což jsem třeba vůbec nevěděla. Jsem ostuda.), jak se těží, kolik jejich těžba stojí a taky, jak najít diamantovou žílu. A kdyby vám to nestačilo – ano, samozřejmě je tam i pár faktů o kostech (věděli jste, že třeba dolní čelist srůstá až po prvním životě?)

A teď už k samotnému příběhu a ději. Ten plyne. Je to jako skočit do divoké řeky – nevíte, jak jste se tam dostali a najednou jste na konci. Kniha je vyprávěnou ich-formou, tedy z pohledu Tempe (to by člověk neřekl, když je to hlavní hrdinka, že?).  A tenhle typ vypravování mám strašně ráda. Občas mi sice trochu vadí, že autorka používá až moc krátké odstavce (třeba o jedné větě) a používá jich strašně moc. Takže se třeba celou jednu stránku nedostane ani na konec řádku. Jasně, stupňuje to napětí, ale mě to prostě vadí. A co mi sice nevadí, ale vždycky bych za to vraždila (zvlášť když si řeknu, že dočtu kapitolu a půjdu něco dělat) je to, že kapitola vždycky končí neukončeně. Prostě se něco dozví, ale co se dozví, se vy dozvíte až v další kapitole. Takže tu stránku prostě musíte otočit a prostě dočíst další kapitolu. Kde se zase něco nedozvíte. I to je důvodem, proč knížku vždycky zblajznu jako jednohubku – prostě neumím přestat.

Co se týče postav, ty se vyvíjí. Kosti jsou věčné je už patnáctý díl ze série, kde je Tempe hlavní hrdinkou. A samozřejmě, že ona i další postavy se postupně vyvíjeli. Její bývalý manžel si našel milenku, její dceři umřel přítel a kocour dostal zánět močových cest. Stejně tak nestagnuje ani její vztah k detektivovi Ryanovi – nejdřív zamilovanost, vztah, těžký rozchod a dostávání se z té zamilovanosti. V každé knížce je však i připomenutí toho, co kde a kdy a s kým. Takže pokud nepopadnete ten první díl, ale až tenhle patnáctý, nemusíte se bát, že by vám někde něco uniklo.

A ještě pár slov k samotnému ději. Musím říct, že Kathy obdivuji, že se pustila do tohohle tématu. Ústředním zločinem je nález tří mrtvých novorozeňat v bytě prostitutky, která jakoby zmizela z povrchu zemského. A to i přesto, že je… tak trochu jednoduší. Kathy si potrpí na to, že je všechno jako reálné (sama je soudní antropoložkou) a nejedna knížka (a ne jedna epizoda ze seriálu) pochází z jejích vlastních zážitků. Zkrátka – bylo to docela silné kafé.

Na knižní Tempe je totiž úžasná jedna věc – má emoce. A uvědomuje si, jak blízko smrti je každý den. Popíše vám smrad smrti tak, že ho máte v nose a nemůžete se ho zbavit celou knížku. A přesto všechno – to není morbidní.

Knížce nakonec dávám čtyři hvězdičky. Tempe je moje srdcovka a já nechci být zaslepená tím, že ji tak moc zbožňuji. (I když na pět hvězdiček bezesporu má). Takže – pokud máte rádi detektivku s nečekaně velkým množství zvratů, tak neváhejte, a shánějte Tempinku.

* Obálka a anotace z http://neoluxor.cz/
* Obrázek z http://weheartit.com/
* Oddělovač z http://veeeebookshelf.blogspot.cz/