Ano, uznávám a přiznávám. V poslední době je tu živo zhruba jako... no já ani nevím, kde je tak mrtvo jako tady. Ano, je sice pravda, že momentálně mám školy nad hlavu a vztekám se skoro denodenně nad wordem, nebo nad slovíčky do latiny/němčiny a nestíhám číst povinnou četbu, ale... není to jen tím. Propadla jsem své seriálové mánii, doháním neviděné díly a tak.
Prostě (buďme upřímní) to tu zanedbávám.
Snažím se ale aspoň psát. Ano propadla jsem své staré supernaturalí lásce a vracím se ke své stoleté povídce Deníky lovce. (číst můžete tady!! ) Protože toho mám celkem hodně napsaného a v počítači jsem našla i tématické jednorázovky, budete toho hodně na přidávání. A budu zkoušet psát.
A... abych jen tak neplašila... Tu jsou krátké upoutávky :)
Následujících pár hodin potom, co
jsem se probudila, proběhlo takovým způsobem, že si z nich nic moc
nepamatuji. Vím, že mě ráno vyzvedlo několik strážníků, já se musela rychle
sbalit a vydat se zpátky domů, do Chicaga.
----------------------------
Babička mi nikdy nerozuměla a já
ji to neměla za zlé. Já zase nikdy nerozuměla jí.
Vklouzla jsem do postele a vedle sebe položila dopis i maturitní
vysvědčení. Teď jsem ty věci mohla vyhodit. Stejně už nikoho nezajímali.
S pohledem upřeným vzhůru na několik fosforujících hvězdiček a se slzami
v očích jsem několik minut a hodin přemýšlela. Nad maličkostmi, nad
minulostí. Ale nakonec jsem usnula. Jen škoda, že jsem nevěděla, že je to na
delší dobu můj poslední spánek.
---------------------------
„Dean Winchester,“ ozval se
z telefonu hned po prvním zazvonění nepříjemný a ostrý, mužský hlas.
„Prosím!“ vyštěkl znovu, když jsem nějaký okamžik mlčela. „Uhm,…“ zahuhňala
jsem zmateně a snažila se přijít na to, co říct. „Pokud mi chcete nabídnout
levnější volání do všech sítí a SMS o víkendech zdarma, tak nemám zájem!“
Z telefonu se ke mně donesl hlasitý povzdech. „Ne, nechci,“ pípla jsem
slabě, místo toho, abych se omluvila a označila sama sebe za telefonní vlezdoprdelku.
Mohla jsem to mít z krku.
----------------------------
Moje babička byla cvok –
odmalička mi do hlavy vtloukávala, jak je svět kolem strašně zlý a jak jsou
všude kolem nás zlé bytosti. Když mi byli tři, učila mě jak se bránit proti
upírům. Že se jim musí useknout hlava. Líčila mi, jak se to má správně dělat.
Víte jaké to je, když místo Popelky posloucháte o tom, jak vaše šílená babička
řeže lidem hlavy? Můj děda ji v tom podporoval a moje sestra do toho byla
blázen.
Tak si přijďte počíst :))
4 komentářů:
Cožeto? Dean Winchester? Jdu číst! :D
Wolf Draven docela přesně vystihla mé pocity, takže nemám co dodat :D Supernatural jsem sice teprve rozkoukala (jsem u 15 dílu první série), ale je to fakt super! :)
Konečně nějaký fanoušek Supernatural! Ty upoutávky vypadají opravdu zajímavě ;), moc se na ten příběh těším.
Vieš kde je ešte mŕtvejšie? U mňa. :D Konečne som sa našla po viac než mesiaci. :D
Okomentovat