3. února 2014

Den co den, David Levithan

Název: Den co den
Originální název: Every day

Autor: David Levithan

Anotace z GoodReads: Každý den se probudíte v jiném těle, každý den žijete život někoho jiného. A tak platí jedna jediná zásada – vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života.Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


Nevím, jestli se vám to taky stává, ale někdy mi stačí vidět jen obálku ke knížce a můj mozek automaticky rozhodne, že tohle není knížka pro mě. Aniž bych si přečetla anotaci, věděla žánr, či dokonce knížku držela v ruce. Podobně tomu bylo i u knížky Den co den. Zaregistrovala jsem ji, ale můj mozek ohrnul svůj imaginární ret a nakrčil imaginární nos a prudce zavrtěl hlavou (svou imaginární hlavou, ne mou hlavou – i když, kdyby chtěl, tak klidně může i to. Naštěstí nechtěl.). Tak jsem ho poslechla.

Aspoň do té doby než na mě tahle knížka vybafla v poličce pro nové knihy v knihovně. Bylo to zřejmě silnější než já a tak jsem si knížku nakonec stejně odnesla domů v tašce. Chudák mozek, vytřel. Nebo utřel?

V poslední době trávím hodně času v tramvaji a taky přebíháním na tramvajové zastávky (pochopte, Olomouc není zas tak velké město – sice má šest tramvajových linek, ale přejet město jde vždycky jednou tramvají.). A víte proč? Protože jsem úplně na hlavu spadlá (opravdu! Jako dítěti se mi podařilo spadnout z pračky. A ano – je to moje univerzální odpověď na všechno) podařilo se mi, že na předepsané rehabilitace chodím přes celý město a ještě deset minut musím jít pěšky z tramvaje. Není to moc, ale řekněte mi to, když tak klusám noční zimou kolem hřbitova. Každopádně… jsem tím chtěla říct, že knížka je hodně čtivá a já ji četla i těch deset minut co jsem vylezla z tramvaje a kráčela noční zimou.

Ale… (vždycky se najde nějaké ale, všimli jste si?)… tahle knížka mi doopravdy nesedla. Mám z ní strašně smíšené pocity a vyplodit něco jednoznačného je pro mě strašně těžké. Tu knížku jsem milovala a nenáviděla zároveň. Opravdu.

Začnu dějem – je… fajn. Neotřelý nápad míchnutý trochou (místy větší trochou a místy spíš velkým množstvím, než jen trochou) romantiky a trochu nadpřirozena. Podobný základ má sice většina dnešních knížek pro mladé, autorovi se přesto povedlo z toho vykouzlit něco nového, něco co jsem ještě nečetla. A to je vždycky pozitivní. (No upřímně – komu už ti vlci, upíři a milostné trojúhelníky nelezou krkem?)

A teď přichází to hlavní a jediná ale. Ne, že by byl problém přímo v hrdinech, jenom v tom hlavním. V tom neurčitém onom, které ve mně vzbuzovalo tolik otázek. Tolik otázek a já se nedozvěděla odpověď ani na jednu. A místo toho jsem dostala jen milion dalších. Předpokládám, že tady měla fungovat moje představivost, že jsem si měla domyslet některé detaily, ale… ne. Tohle mi nesedlo.

Naopak, zbytek postav byl perfektní. Rhiannon byla skutečná (i když možná až trochu moc perfektní, ale to mi nevadilo) a věřila jsem ji. Ostatní postavy, které se v knížce ukázaly, mi nevadily. Některé mi vyloženě nesedly, některé mě pobavila, u některých jsem se zamyslela.

Trochu mi vadil jakýsi tragický kontext, který měla snad každá postava. Nikdo nebyl jen tak obyčejný (i když – on nikdo není jen tak obyčejný), ale často mi přišlo, že to ono (nebo spíš pan autor) se v každém jednotlivci snaží vypíchnout jeho tragično. Jasně, ne každý má vždy světlé chvilky, spousta lidí má málo světlých chvilek. Ale většinou tam jsou. A mě se prostě nelíbilo, že… jsem je tak úplně necítila.

Celá knížka měla vůbec takový tichý, nenápadný melancholicko/tragický kontext. Beze sporu to byla silná knížka, ale ne veselá. Moc jste se nesmáli, ani neusmívali. A když už… tak vždycky to bylo následováno povzdechem.

Den co den je moc krásná knížka, která má čím překvapit. Bohužel u mě nesedlo pár důležitých faktorů a tak nemůžu dát knížce víc než tři hvězdičky. Pokud však vypnete mozek a budete si jen užívat příběh a neptát se proč a jak, tak určitě tuhle knížku zvládnete ocenit víc a líp, než já.


* Obálka a anotace z http://goodreads.com
* Obrázek z http://weheartit.com/

9 komentářů:

EM řekl(a)...

Den co den mě zklamalo. Všichni psali jak je tahle knížka úžasná a bohužel se mi tolik nelíbila.

Tiw řekl(a)...

Na tuhle knížku jsem opravdu zvědavá. Četla jsem na ni už spoustu recenzí, jak kladných, tak záporných nebo spoustu řekněme neutrálních jako je ta tvoje, a jsem upřímně dost zmatená, protože jednoduše nevím, co si mám o knize myslet. Nejlepší asi bude, když si ji sama přečtu. Ono je možná někdy lepší nevědět o knize nic, než o dní očekávat mnoho a nedostat nic.

Δli řekl(a)...

Jednou jsem viděla podobný online seriál o klukovi, co se pořád probouzel v novém těle. A pak potkal 'ji' a ona začala potkávat jeho každý den, jen v jiném těle. A tak.
Tohle mi to hrozně připomnělo.:)
Jinak nevím, nemám ráda knihy s až moc otázkami, ale zas tak zle to nevypadá.. hmmhmm.

Neliss řekl(a)...

Dobre napísané, taký ten pocit, keď kniha nie je zlá, je čítateľná, ale tak úplne ti nesadne poznám... Hm konkrétne Den co den by som si aj prečítala, ale tiež by som na ňu musela naraziť v knižnici.:)

Tempé řekl(a)...

Mám podobné pocity - i když jsem do toho šla jen s jakým takýs pocitem, že by to měla být dobrá knížka, tak mě to zklamalo. A nejhorší na tom je, že ani nevím, co jsem od toho čekala :D

Tempé řekl(a)...

Tak s tím můžu jenom souhlasit. Já se snažím o knížce předem moc nezjišťovat, ale no... nečíst o knížkách je v knižním blogosvětě celkem dost těžké, že jo :D A pak držím v ruce údajnou vele-knihu, od které očekávám bůh ví co a jediný co dostanu je bůh ví nic :/

Tempé řekl(a)...

Mám takový pocit, že jsem o tom cosi slyšela, nepamatuješ si název? Docela by mě to zajímalo, jen pro představivost, pro... porovnání :D

Tempé řekl(a)...

Jestli si ji někdy přečteš (a doufám že jo! :)) tak jsem hrozně moc zvědavá, co na to řekneš. Samo o sobě to totiž není špatná knížka, ale přesně jak říkáš - asi mi to "jen" nesedlo.

Majka Danihelová řekl(a)...

Mne sa táto kniha vôbec nepáčila. Vadili mi obe hlavné postavy a to ako sa furt zobudil a vedel, ako ďaleko je od neho Rhiannon. A podľa mňa sa tam nič nedialo. Teda nič, čo by ma zaujalo. Páčili sa mi jedine niektoré myšlienky, ale knihy od tohto spisovateľa ma už neplánujem čítať.

Okomentovat

 
Copyright © 2013 Tempe's Library. All rights reserved.
Blogger Template by