Název: Hledání Aljašky
Originální název: Looking for Alaska
Autor: John Green
Anotace z goodreads:
V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Hledání Aljašky jsem si zamilovala dávno před tím, než jsem se do
ní pustila. Byla jsem na goodreads jen chvíli, když jsem zahlédla (u někoho,
ale fakticky už nevím u koho) nádhernou černou obálku s motivem sedmikrásky a s nápisem Looking for
Alaska. Ta knížka mě dostala! Chtěla jsem ji, chtěla jsem ji hrozně moc. A
nakonec se naše cesty přece jen spojily. Ani nevím, jak se mi podařilo se celý
rok (a něco) vyhýbat všem různým a nerůzným recenzím, a vlastně jsem nikdy
nevěděla, co mám od Aljašky čekat. Ale to co jsem dostala… stálo za to čekání.
Minimálně.
Ještě než začnu pořádně, tak
musím ještě zdůraznit, jak strašně moc se mi nelíbí česká obálka. Jasně, já se
prostě zamilovala do té černé, ale to nic nemění na tom, že ta naše je hrozná.
A to ani nemluvím o tom zlatém kolečku „světový
bestseller“ (vážně, kdo tohle vymyslel? Vždyť je to hrozné…)
Když jsem začala číst, ještě
stále jsem nevěděla, co od knížky vlastně čekat. Po pár prvních stránkách jsem
začala čekat něco na způsob Toho, kdo
stojí v koutě anebo Toho, kdo
chytá v žitě (protože… no… kdo
tam vlastně chytá, že jo?). Puberťák zmatený životem, který hledá smysl života
– teda, pardon – hledá jedno velké možná
života.
A mě se to líbilo – protože buďme
upřímní – kdo nikdy v životě nebyl ztracen? Kdo vždycky věděl, co přijde a
byl si jistý, co chce. A byl si jistý tím, co dostane. Knížky o smyslu života
se mi prostě vždycky líbily, i když jsem je nikdy nebrala moc vážně. Přece jen
– je mi –náct, trpím životní revoltou proti autoritám a nikdo mi nikdy nebude
diktovat, v čem mám vidět smysl života. (A nikdy nic neberu vážně. A mám
hrozně moc ráda ironii a sarkasmus.) (A když mluvím o knížkách, vždycky se do
toho zamotám a pak najednou popisuji sebe místo nich. Třeba jako teď.)
Aljaška má několik velkých plus –
tím hlavním je ale beze sporu právě Aljaška. A nejen ona. Hlavní postavou je
Miles, kterému ale nikdo neřekne jinak než Váleček. Váleček žije na Floridě,
kde nemá žádné kamarády a tak jen čte. Nečte ale jen tak všechno, on má rád
životopisy a ještě raději pak poslední věty před smrtí. A když mu jeden mrtvý básník
ve svých posledních slovech poradí, že by měl jít hledat velké možná, rozhodne
se ho poslechnout a vydává se vstříc internátní škole Culver Creek
v Alabamě. A právě tady potkává nejen jedno možná, ale hlavně i své nové kamarády – svého spolubydlícího
Plukovníka, který má velké srdce, hlavu plnou potrhlých nápadů a prázdné kapsy,
Takumiho, který se sice moc často neobjevoval, ale když už jo, tak zásadně jako
liška, křehkou Rumunku Laru, která neumí h, ale hlavně mladou a krásnou
Aljašku, která má vždycky cigarety.
A tady začíná jejich příběh.
Jejich příběh, který se stal předtím.
Příběh plný alkoholu a cigaret a užívání si života. Příběh, který vám ukáže
život na internátní škole se vším, co k tomu patří, příběh který je plný
kanadský žertíků, srandiček, ale i stesku po rodičích, učení a trápení kvůli
lásce.
Vážnost se zde kloubí se vtipem
tím nejlepším způsobem. Támhle je kanadský žertík, který je ale potrestán
vyloučením ze školy. Tuhle si podíváte z okna při hodině a můžete si
sbalit kufry. A támhle – přímo uprostřed toho všeho - stojí Aljaška.
Aljaška je mladá, krásná a má
vždy cigarety. Zakopává si jahodové víno do země, má ráda knížky a taky hodně
kouří. Miles se do ní zamiluje na první pohled. Ale Aljaška není dostupná – má
přítele, kterého sice miluje celým svým srdcem, ale přesto flirtuje
s Válečkem. Aljaška umí algebru, ale přesto nesní o vysokých školách.
Aljaška je jeden velký protiklad. Aljaška je… prostě Aljaška.
Ale to všechno bylo předtím. Na to, co bylo potom, to však
zdaleka nemá. Ale to už já nebudu prozrazovat.
Předpokládám, že jste se možná
zarazili – kniha je totiž rozdělena na dvě části. Jedna se jmenuje „předtím“,
zatímco druhá „potom.“ I to byl pro mě jeden z velkých aspektů, proč jsem
četla dál a nekoukala na hodinky a už vůbec ne na to, že musím ráno vstávat.
Chtěla jsem vědět, co se stalo. Co byl ten zlom. Proč předtím, proč potom. A
upřímně – byla jsem v šoku.
Nebojím se přiznat, že pro mě je
Aljaška mnohem lepší knížkou, než jakou byly Hvězdy. Samozřejmě, že nemůžu
jinak, než ji dát pět hvězdiček. A
dala bych ji klidně víc. Mnohem, mnohem víc.
* Obálka a anotace z http://goodreads.com
* Obrázek z http://weheartit.com/
8 komentářů:
Waw, to vyzerá naozaj na úžasný príbeh! Úplne si ma navnadila.:) Práve čítam takú polonáučnú knihu,ktorá je síce hrozne zaujímavá, aj dobre napísaná, ale moje srdce práve túži po perfektném príbehu, ktorý by som mohla zhltnúť za noc :) Aljašku si píšem do zoznamu :)
Nesúhlasím. Podľa mňa sú obidve Greenové knihy vyvážené :)
PRAVAKNIHOMOLKA: Já teď až po uši vězím k četbě do školy, která je sice občas zajímavá, ale většinu času je prostě jen nudná. A tak jsem si Aljašku vzala jako jednohubku na odreagování :) Takže pokud jsi na tom aspoň trochu podobně, tak tuhle knížku můžu jen a jen doporučit!!
NATALIE NATHALY: Mě Hvězdy hrozně zklamaly - čekala jsem od nich prostě víc. Ale je to jednoduché - sto lidí, sto chutí :))
Oh, taká som rada, že sa ti to páčilo. Alasku mám hrozne rada, niektoré citáty a vôbec a ten zvrat! Pamätám si, že som ju tiež zhltla.:)
Btw, super recenzia.^^
Jo, musím se přiznat. Dříve, než jsem četla nějakou recenzi na Aljašku, myslela jsem si, že tam někdo bude lézt po horách. Jo, jen do mě. :D :D
Jep, už nechutně moc si potřebuji tuto knížku přečíst:))
Pěkná recenze ;)
NELISS: Některé ty citáty, přesně! Snad poprvé jsem měla pocit, že pokud si to nezatrhnu a nevypíšu, tak můj život už nebude nikdy jako dřív :D Nakonec jsem odolala, do knížky jsem neškrtnula, ale byl to teda velký boj! A díky za pochvalu :))
MARUŠKA: Do tebe ne, to bych se bála :D A musím uznat, že ten název je skutečně velmi, velmi, velmi (!) matoucí :D Lezení na skalách z toho do slova vibruje (a ne, nemyslím to ironicky :D)
Jsi jedna z mála kdo to vidí takhle, já knihu tak nějak pořád odkládám, protože právě nechci srovnávat s Hvězdami, každá je podle mě i podle recenzí o něčem jiném :) Ale díky Tvé pěkné recenzi se na ní možná vrhnu dříve :)
BASTERA: já jsem od Hvězd čekala pravděpodobně víc, než jsem dostala - přečetla jsem spousty a spousty recenzí - tušila jsem co mám čekat, neměla žádný pořádný moemnt překvapení a ještě jsem to četla ve vlaku (takže jsem musela krotit svoje emoce :D)
A určitě se k Aljašce dostaň co nejdříve to půjde, stojí za to :))
Okomentovat