Knižní chvilky (7)

Původně jsem neměla vůbec v plánu dát dohromady v pořadí už sedmé knižní chvilky. Původně jsem chtěla dopsat jednu ze tří recenzí, které mám rozepsané v počítači. Ale pak jsem nakoukla do mobilu a zjistila jsem, že tam mám tolik fotek, které chutnají po létě, že by byla čistá provokace zveřejnit je ještě později. A tak jsou tady. Knižní chvilky :))

Knižní chvilky jsou projekt z rukou TerezZ jehož úkol je vesměs velmi jednoduchý. Prostě u čtení (samozřejmě mezi kapitolami :)) popadne foťák (nebo v mém případě mobil) a vyfoťte tu správnou, čtecí atmosféru.

Ze začátku školního roku jsem měla spoustu vyřizování, ale stejně jsem si nemohla odpustit se chvilku zastavit na nádvoří školní knihovny a chvilku se začíst do úžasné knihy od Gayle Formanové.

A jako odměnu po té spoustě vyřizování jsem se zastavila v blízké kavárničce na džbánek domácí bezinkové limonády. No a... samozřejmě jsem pokračovala ve čtení!

Po Jestli zůstanu jsem se pustila do Démonologa, jehož čtení jsem si osladila trochu jiným, než je bezinková limonáda. Musím se přiznat, ale tyhle ovocná piva mám strašně ráda. A ještě raději mám ochucené cidery. Ale ne, že bych byla alkoholik :D

Tuhle fotku můžete znát z facebooku, kde jsem tuhle knihu několikrát vychvalovala. A pak jsem ji samozřejmě vychválila i v recenzi. A stejně ráda mám i tuhle fotku, aniž by k tomu měla nějaký hluboký důvod.

Ze začátkem školního roku se ze mě stal taky nenapravitelný kavárenský povaleč. Tohle je ještě z úplného začátku, kdy se dalo sedět venku na terase a užívat si posledních slunečních paprsků.

No... jako bych to neříkala. 

Na konci léta jsem taky začala jezdit na kole. Tomuto dopravnímu prostředku jsem nikdy moc neholdovala, raději jsem všude chodila pěšky, a nebo se svezla tramvají. Ale na konci léta mě cosi praštilo do nosu, a já začala všude jezdit na kole. A to, že jsem po několika letech vytáhla ze sklepa mělo samozřejmě taky několik důsledků - párkrát jsem spadla, párkrát mi zajelo kolo do kolejnice u tramvaje, což mi způsobilo malý infarkt, no a v poslední řadě jsem přestala chodit všude pozdě. 

Příjemný večer strávený ve společnosti příjemné knížky. A dokonce s obrázky! Knihy o sportovcích jsou moje guilty pleasure, ale z téhle jsem měla takovou radost, že jsem se o ni musela podělit světu.

Knížka, kterou jsem si udělala radost, a kterou jsem prostě musela mít v knihovničce. A protože jsem si ji objednávala s třiceti procentní slevou u příležitosti narozenin nakladatelství Joty, dostala jsem od nich i gumový náramek. Takže dvojnásobná radost!

Kavárenský povaleč. Doopravdy.

Ne, že by mě škola nebavila, nebo tak něco, ale postěžovat si na ni - to je prostě klasika. Takže - ach joooo!

Kde jinde číst Doctora, než v TARDIS? Nebo spíš, ehm... pod TARDIS.

Našla jsem si práci! A takhle trávím své pauzy. Pěkně zabalená ve firemní mikině, schovaná v zašívárně, s jídlem a s knížkou. Momentálně mám rozečtené Ve znamení štíra, a jsem hrozně zvědavá, jak se mi knížka bude, nebo nebude líbit. Po pár stránkách jsem jen pořádně zmatená.

A tohle - tohle je můj diář s plány na další články. Ještě tam toho pár chybí, ale to že je přesně načasované na jednotlivé dny. Protože termíny vás přece jen přinutí něco doopravdy dělat. Nebo... měly by.