Knižní přírůstky (prosinec 2014)

Knižní přírůstky je meme z dílny Cathy. Cílem je představit nové knížky, co se u mě během uplynulého měsíce zabydlely.

Na začátek nového roku jsem si dala jedno předsevzetí, které doufám, že mi vydrží i po celý rok. A o co jde? Vesměs je to strašně jednoduché - zkrátka bych chtěla více fotit a na blogu mít mnohem více vlastních fotografiích, než těch převzatých. 

A aby to nebylo hned tak jednoduché, hned jsem se potýkala s nepříjemností. Původně jsem měla v plánu nafotit fotky do toho článku pěkně u svítícího stromečku, nicméně po zapojení světýlek do zásuvky to tak nějak zapraskalo, zasyčelo, a přestalo svítit (a vůbec - dneska jsem ještě zlomila pilník, a praskla mi aromalampa. Což fakt nechápu, jak může prasknout aromalampa. Ale budiž.). Takže jsem se pustila do toho premiérového focení.

Fotky nejsou úplně luxusní a vůbec nevypadají tak jak bych si je představovala. Protože jsem fotila už za umělého světla, a vůbec se nekamarádím s ostřením, jsou lehce rozmazané, ale doufám, že to přežijete. Příště už to bude lepší. Snad.

Protože prosinec je spjat s Vánocemi, které jsou zase spjaty s dárky, je pochopitelné, že tohle pravděpodobně budou nejhojnější přírůstky za tento rok (respektive od té doby, co je dělám). Bohužel, hned první knihu jsem už nestihla fotit, protože jsem ji hned po přečtení musela půjčit babičce, která, světe div se, naprosto propadla Greenovi. A jak už jste možná uhádli, jedná se o Papírová města, které napsal právě onen zmiňovaný spisovatel.

(Prosím, snažte se ignorovat mé šíleně nalakované a oloupané nehty. Prosím.)

Vypravěčku jsem společně s dalšími, dostala pomyslně od babičky. Že si tuhle knihu musím přečíst, jsem si usmyslela po téhle recenzi. Společně s dalšími jsem si ji pořídila v třiceti procentní slevě u Dobrovského. Takové nákupy dokážou vždycky zlepšit náladu!

Další knížka od babičky. Tuto jsem si objednávala již dopředu, protože jsem byla přesvědčená, že si ji prostě chci přečíst. A že ji prostě musím mít v knihovně. Původně jsem si ji objednávala u Megaknih, nicméně odtud mi přišlo upozornění, že se knížka sice tváří, že je na skladě, ale ve skutečně není. Druhou volbou tedy bylo Knihcentrum, ale ani tady se to neobešlo bez potíží, protože neměli zase jinou knížku, kterou jsem objednávala jako dárek. No nakonec jsem si ji vyzvedla den před Vánocemi, a babičce pod stromeček jsem si ji musela dovézt :D

Po pravdě - o téhle knížce jsem dříve neměla téměř ponětí. Nicméně přítel rozhodl, že to bude správná kniha pro mě, a já ji dostala pod stromeček. A i když jto pro mě ze začátku byla velká neznámá, nakonec musím uznat, že se na ni docela těším.

Dále jsem od přítele dostala ještě Podivnou knihovnu od mého oblíbeného Murakamiho. Knížka je útlá a s nádhernými ilustracemi. Opravdu se nemůžu dočkat, až se do ní začtu. Což bude velmi brzo!

A ještě jednu knížku od babičky jsem zapomněla zmínit. A sice Násobky sedmi, které mají kouzelnou obálku. (A ano, nejde na fotce vidět, protože jsem... no, ehm,... nebudeme to raději rozebírat). I tuhle jsem si odnesla od Dobrovského v rámci slev. A i na tuhle se hrozně těším.

Velkou radost pod stromečkem mi udělal i tento slovník. Už jsem se dostala do věku, kdy mi pod stromečkem dělají radost praktické dárky, a i když jsem nedostala žádnou sadu hrnců, tenhle slovník se mi jednou bude určitě hodit. (A ano, od září jsem se začala učit italsky. Ano, zamilovala jsem se do tohoto jazyka. Ano, doufám, že v něm budu mít možnost pokračovat co nejdéle.)

A mým posledním knižním dárkem byla tahle maličká knížečka s poetickým názvem Jdi do toho!. Dostala jsem ji také od babičky. Knížečka je plná nádherných ilustrací a motivujících citátů. Mám ji položenou na stole, a ráda v ní listuji, než se jdu učit. Pokaždé mi do oka padne nějaký, který skvěle vystihuje moji situaci, nebo moje potřeby. Ten si pak opíšu, a umístím si ho tak, abych na něj celý den viděla. No a pak už se učím. Když už toho mám plný zuby, jen vzhlédnu, a spatřím ho. To pak jen pokývu hlavou a s novou vervou se pustím dál.

A Korektor má sice vánoční pozadí, nicméně s Vánocemi nemá nic společného. Vyhrála jsem u Nakladatelství PLUS, které každý měsíc znovu a znovu upozorňuje na svoji skvělou facebookovou aplikaci. Stačí, když do ní vložíte svoji recenzi na plusáckou knihu, a pokud bude vaše recenze nejlepší, budete si moct za odměnu vybrat jakoukoliv knihu z jejich repertoáru. No nestojí to za to?

A úplně nakonec bych se chtěla s knižními přírůstky rozloučit. Už jsem několikrát slibovala, že bych se chtěla pokusit najít nějakou (pro mě) lepší formu, jak představit svůj knižní měsíc. Zatím sice nemám nic vymyšleného, takže je pořád možná, že na začátku února se tu zase sejdeme, ale doufám, že tomu tak nebude.