Květy z půdy, Virgina C. Andrews

Virginia C. Andrews

Květy z půdy /Flowers in the Attic/

Vydalo nakladatelství Moba v roce 2014

384 stran

Během zkouškové mám často chuť jen tak vypnout. Teda, ne že bych to nedělala i během učení (však určitě taky znáte ty chvíle, kdy i bílá stěna naproti vám je mnohem zajímavější než dekolonizační proces Latinské Ameriky), ale je fajn to dělat po večer s vědomím, že jste ten den udělali všechno, co bylo ve vašich silách. A právě v těchto chvílích mám chuť šáhnout po knize, která mi zvedne náladu a která mi dovolí zapomenout na všechno to učení.

Právě proto jsem si vybrala tuto knihu, o které jsem toho tolik slyšela, a na kterou jsem se tolik těšila. A jak to dopadlo? No přesně jak to tak většinou bývá - když se na něco moc těšíte, většinou se až "přetěšíte" a v závěru jste více zklamaní, než nadšení. 

Květy z půdy jsem si představovala jako příjemný thiller (tohle spojení zní ve skutečnosti strašně divně), ze kterého mi bude mrazit v zádech. Což se nakonec nestalo. A vlastně... stal se přesný opak. Většinu knihy jsem se nudila. Fakt.

Děj totiž tak trochu vázne a stagnuje. Většinu knihy se absolutně nic nestane. Fakt. Nic. Když přeskočíte prostředních sto/dvě stě stránek, o nic nepřijdete. Fakt ne.

Něco se děje akorát na začátku, a na konci. Na druhou stranu uznávám, že když už se něco děje, tak to stojí za to. Ale i tady má kniha svoje ale. Na konci knihy jsem totiž nebyla ani trochu v šoku. Nebo překvapená. No... dobře - to už trochu přeháním. Možná trošku překvapená jsem byla. Ale ten kýžený WAU-TAK-TO-JSEM-FAKT-NEČEKALA!! efekt se nedostavil. 

Další věc, co mi na knize vadila, byl její styl. Absolutně mi nesedl. Absolutně. Ale to trochu souvisí se samotným tématem knihy a jejím dějem. Když se v půlce knihy nic nestane je jasné, že autorka bude i jablko popisovat na pět stran, a vás to prostě bavit nebude. 

Ale o samotné popisy by ani tak nešlo. Co mi hodně vadilo byl autorčin naturalismus. Na jednu stranu ho obdivuji, a smekám. Je spousta běžných věcí, které autorka nezapomněla zmínit, a které většina autorů ráda pomíjí. Na druhou stranu mi však tento naturalismus opravdu nesedl, a některé řádky jsem přeskakovala očima, protože jsem to nechtěla číst.

Nechci však knihu jen shazovat. Pravdou je to, že kniha má vskutku originální námět a originální pojetí spousty věcí. Takovouhle knihu jsem ještě nečetla. O tom zase žádná.

Když bych měla knihu hodnotit jako celek, hodnotí se mi opravdu špatně. Půlku knihy jsem nudila, půlku knihy jsem do slova a do písmene hltala. Půlku knihy se nic nedělo, druhou půlku knihy se toho stalo tolik, že bych to jen stěží počítala na prstech ruky. 

Nakonec jsem se rozhodla pro neutrální tři hvězdičky. Květy z půdy nejsou špatná kniha. Ale není to kniha pro každého. A navíc - po tom nepřeberném množství recenzí, přičemž snad ani jedna nebyla špatná, jsem zkrátka čekala něco jiného. Něco lepšího.

odkaz na goodreads

odkaz na databazi knih