Filmová kniha - Zmizelá

Původně jsem myslela, že se na to vykašlu, že nebudu pokoušet štěstěnu. Nakonec se ale sešla nuda s nudou, a já hledala ten správný film pro líné odpoledne. Protože jsem dlouho nemohla najít nic, co by splňovalo všechny moje požadavky, rozhodla jsem se pro film, které nejen, že nesplňoval žádné požadavky, ale pokud by to šlo, co se týče preferencí, šel by až do mínusu. Ale jak jsem už řekla – nuda si podala ruku s nudou, a tak se stalo, že jsem (konečně) zkoukla Zmizelou.

Možná si říkáte, proč jsem tak vysazená a pesimistická. Inu je to jednoduché – od autorky jsem četla jinou knihu, a sice Ostré předměty. Knížka se mi však absolutně nelíbila, příběh mě nezaujal, postavám jsem nevěřila, a hlavního záporňáka jsem uhádla už na začátku. Sečteno a podtrženo – z knížky jsem byla otrávená. Doslova a do písmene. Když tedy zavládlo všeobecné nadšení ze Zmizelé, vyhnulo se mi obloukem. Dokonce jsem odmítla i pár pozvání do kina. Byla jsem opravdu přesvědčená, že se tomuto filmu vyhnu. A podobné pocity jsem měla i s knihou.

Ale znovu – budu se opakovat. Nuda a nuda krát nuda a najednou se stalo, že jsem ležela v posteli, a před sebou jsem měla úvodní obrazovku tohoto filmu.

Zápletka filmu je jasná – Amy je milující manželka, správný americký prototyp dokonalé ženy. A se svým manželem Nickem mají i ono krásné manželství. Jenže Amy jednoho dne (a ne jen tak obyčejného dne – dne výročí svatby) zmizí. Všechno ukazuje na manžela, jenže zároveň se ukazuje. Protože vždycky je to manžel. Spolu s vyšetřování se odkrývá však i hrůzná pravda – ono krásné manželství totiž nebylo zas tak krásné. Jak jinak.

Musím říct, že bych snesla, kdyby byl film kratší. Některé scény mi přišly zbytečně natahované. Začátek se dlouho táhl, a když mělo dojít k onomu wau zlomu, nebyla jsem vůbec překvapená. Nechci říkat, že jsem věděla, jak to dopadne, nebo že jsem tušila, že to bude takhle. To vůbec. Ale když se tak stalo, prostě jsem si jen řekla – „hm,… dobrý. A dál?“

A jak že to bylo dál? Druhá polovina filmu byla trochu svižnější, a dokonce i trochu zábavnější. Ale jen trochu.

Možná, že celé tohle povídání vyzní trochu moc… negativně. A ono možná i je. Nechci říkat, že Zmizelá je hrozný film, který nikdy neměl spatřit světlo světla. Pro mě to byl jen průměrný film, kterému by nezaškodila kratší stopáž.

A navíc, po maratónu HIMYM, který jsem absolvovala jen pár dní před tímto filmem, jsem ocenila malou roličku NPH. Což byl (alespoň pro mě) jeden z hlavních důvodů, proč jsem se nakonec rozhodla dát tomuto filmu šanci.

Flynnová prostě není autorka mého srdce. Nezaujala mě její knížka, a ani film, podle její knížky. Třetí šanci ji už dávat nebudu. Každopádně věřím tomu, že svoje příznivce si našla. A určitě si ještě spoustu dalších i najde.

A otázka pro ty z váš, kteří Zmizelou taky viděli (nebo četli). Prozraďte mi, čím vás tak okouzlila?